Podpora de minimis – podpora malého rozsahu

V momentě, kdy stát podporuje jeden podnik na úkor jiného, jde o narušení přirozeného fungování trhu, a je to neslučitelné s evropskými principy. Malé a střední firmy podporu často potřebují, a právě proto vznikl institut podpory de minimis, který je zárukou, že až příliš mnoho dotací nepůjde jen na jednu adresu. Podpora de minimis, tedy podpora malého rozsahu, je sice poskytována také z veřejných prostředků a stejně tak zvýhodňuje určité podniky, ale zejména kvůli své relativně nízké hodnotě to nenarušuje hospodářskou soutěž či obchod mezi jednotlivými členskými státy. Nepodléhá oznamovací povinnosti vůči Evropské komisi.

Pravidla podpory de minimis

Nařízení Evropské unie se týká podpory malého rozsahu. Příjemce při čerpání podpory de minimis nikdy nesmí za poslední 3 účetní roky překročit částku 200 000 €. Toto nařízení počítá se současným fiskálním rokem a k tomu ještě se dvěma předchozími lety. Pro přepočet z eur na koruny se vždy používá kurz Evropské centrální banky platný právě k datu poskytnutí podpory. Jde o den, kdy příjemce získá na dotaci právní nárok. Poskytnutí podpory de minimis se pak vždy počítá ke dni, který je písemně uveden ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem podpory. Důležitou roli při žádosti o dotaci v režimu de minimis hrají i propojené podniky. Limit 200 000 € se přestal vztahovat na jedno IČ. Za propojené jsou tyto podniky považovány v případě, kdy mezi sebou mají některý ze 4 vztahů.

Propojené podniky

Když jeden subjekt vlastní více než 50 % hlasovacích práv náležících akcionářům nebo společníkům v jiném subjektu. Dále v případě, kdy jeden subjekt má právo jmenovat či odvolat více než 50 % členů správního, řídícího či dozorčího orgánu jiného subjektu. Další případ je ten, kdy má jeden subjekt právo uplatňovat vliv více než 50 % v subjektu jiném, a to přímo podle smlouvy, která byla uzavřena s daným subjektem nebo dle ustanovení v zakladatelské smlouvě, anebo ve stanovách tohoto subjektu.

Dalším případem je, když jeden subjekt, který je akcionářem či společníkem jiného subjektu, ovládá zcela sám, v souladu s uzavřenou dohodou s jinými akcionáři nebo společníky daného subjektu, více než 50 % hlasovacích práv, které náleží akcionářům či společníkům v daném subjektu. Dá se tedy konstatovat, že pokud z více než 50 % vlastníte nebo ovládáte další, dceřiné společnosti, musíte před podáním žádosti počítat. Do propojených podniků si počítají živnostníci, nikoliv zahraniční firmy.