Dědické řízení snadno a rychle

Hned několikrát v životě nastane ten smutný den, kdy nám někdo v rodině nebo v blízkém okolí umře. Smrt blízkého člověka není nic, s čím bychom se snad chlubili nebo o čem bychom říkali ostatním. Pohřeb sám o sobě je následně velmi drahá záležitost, na kterou mnohdy musíme použít své úspory, protože bychom to z jednoho platu většinou neutáhli. Co se však týče ostatních záležitostí – po pohřbu nás většinou čeká ještě návštěva notáře, protože musíme zjistit, jestli byla nebo nebyla sepsána závěť, či jak je to s dědictvím. Tyto dvě záležitosti se s námi táhnout nějakou tu dobu, ale málokdo ví, jak se s takovými věcmi vypořádat.

Během dědického řízení, přesně řečeno pozůstalostního řízení, se zajišťuje majetek po zemřelém, také se rozšiřují jejich případné dluhy. Co se týče odměn pro notáře, který se vaším případem bude zabývat, to pak určuje samotná vyhláška.

Nejdříve se notář zaměřuje na vypravitele pohřbu

Jako první osoba, na kterou se notář obrátí, je vypravitel pohřbu. Je totiž osvědčené, že většinou tento člověk je blízký zemřelého, tedy ví o jeho rodině a o jeho příbuzných cokoliv. Samozřejmě, že se může pozvat i jiná osoba, ovšem většinou se sahá po tomto člověku, protože většinou to bývá ta hlavní a pravá osoba, na kterou je třeba se obrátit. Potom se sepíše protokol o běžném šetření, kde jsou uvedeny všechny osobní údaje o zemřelém a jeho případný majetek, který by se mohl sepsat do dědictví. Vše se pak rozděluje na základně sňatků či dětí a jiného příbuzenstva.

Majetek je nutné mít alespoň sepsaný. Může to být však jenom rámcové označení majetku, který by po zesnulém mohl jít do dědictví. Jedná se o nemovitosti, dluhy, cenné papíry či o auto. Na všechny tyto věci je nutné notáře předem upozornit. Může se také požadovat předložení rodného nebo oddacího listu, které je v souvislosti s nabytým majetkem.